EURO DOG SHOW 2010 – CELJE

Podrobnosti

5. 10. 2010

MALTESE:
MIDIS DOUBLE DIAMOND DELUXE – EXC.2, R.CAC
ELIN ELF OF ROSEWELL – EXC.4
NANETTE PLEASURE OF FRIENDSHIP – EXC.2, R.CAC

FOTO DENIS
http://www.facebook.com/profile.php?id=1849666550&v=wall&story_fbid=131572143561711&il=0#!/album.php?aid=42615&id=100000475104746&ref=mf

FOTO ELIN
http://www.facebook.com/profile.php?id=1849666550&v=wall&story_fbid=131572143561711&il=0#!/album.php?aid=42613&id=100000475104746&ref=mf

http://www.facebook.com/profile.php?id=1849666550&v=wall&story_fbid=131572143561711&il=0#!/album.php?aid=42707&id=100000475104746&ref=mf

Na evropskou výstavu jsem se moc těšila, netušila jsem však, že tato cesta pro nás bude noční můrou. Vzala jsem si velké sousto -připravit a  vystavit 3 psy, dva své a Nanettku Magdy Polákové, která čeká miminko.  Evropská výstava se konala  v Celje, v pěkném městečku ve středu Slovinska.  Ubytování jsem již v Celje nesehnala, takže jsem zvolila hotel, který byl volný a byl nejblíže. Nejblíže znamenalo asi 68 km. Měla jsem zpozornět,  když hotel byl v Hočko Pohorje. Cesta do hotelu byla velmi krkolomná, navigace se vůbec nechytala a Hočko Pohorje bylo přes 2000 metrů nad mořem a cesta do hotelu byla slušně řečeno dosti neudržovaná.   Baterie u auta dost často problikávala a tak po konzultaci s mým automechanikem jsme začali barerii šetřit. Odpoledne jsme jeli do Celje a  baterie už nepřestala svítit. Byli jsme nuceni sehnat servis, kde pracují o víkendu a  půjčit si auto, abychom se dostali zpět do hotelu a ráno na výstavu. Byl však víkend a náhradní díl – alternátor  do Octávie nebyl v servisu na skladě. Vidina že zůstaneme v Celje do úterý  nebyla vůbec příjemná. V pozdních hodinách jsme se vraceli do hotelu s již půjčeným autem, ale vidět bylo tak na dva metry  a naše orientace v lese nebyla vůbec dobrá.Hotel hledali víc jak hodinu a pak se nás ujala paní a jela před námi.  Koupání jsme skončili hodně po druhé a ráno v pět budíček. Mám ráda před výstavou pohodu a tak si raději přivstanu abych nebyla ve stresu. Psi nebyli vyžehlení a tak jsem chtěla na výstavě být brzy, abych všechny připravila. Při placení hotelu nebyl nikdo v recepci, v 8 jsme ještě nevyjeli. Začala jsem být mírně nervozní, protože jsme vůbec nevěděli v kolik jdeme. Šárka šla zaplatit hotel, vyjeli jsme a když jsme tu krkolomnou cestu sjeli dolů, uvědomila si, že v tom zmatku a nervozitě nechala u recepce kabelku. Vraceli jsme se zpět a já jsem se viděla jak si uříznem pěknou ostudu. Byla to honička, ještě že pře námi šli boloňáci a my měli trochu času na rychlou přípravu 3 psů. Rozhodčího na poslední chvíli změnili, vedoucí kruhu byla mladá, velmi zmatená slečna a tak byl chvílemi zmatek. Denis šel moc pěkně, byl unavený, takže nedělal šaška a moc pěkně se prezentoval. Elinka mi udělala velkou radost, úžasně se předvedla. Byla nejmladší, ale přesto, že nechválím své psy, jsem spíše kritická k jejich výstupování, musím říci, že když nic jiného tak v předvedení byla bezkonkurenční. Nakonec jsem předváděla Nanettu, ta mě již od čtvrtka, kdy jsem ji měla doma adoptovala, takže nebyl problém. Po předvedení Nanettky mě paní upozornila, že slečna ukazovala naše číslo – šlo se o R.CACIB. Slečna číslo ukázala u vchodu a my ostatní co jsme se nevešli před kruh jsme neměli šanci postřehnout, kdy máme jít. Sbalila jsem Nánu, ale rozhodčí nás již do kruhu nepustil, že již posuzuje, takže tím pádem jsme prošvihli soutěž Denýska i Nanettky o rez. CACIB.  To si myslím, že by se vedoucí kruhu na takové výstavě jako je EURO DOG SHOW stát fakt nemělo. Sice řekla sorry, ale je to škoda protože Denis i Nána na tento titul měli. Nicméně to nás vůbec nerozhodilo. Byla jsem ráda, že jsem vůbec vystavila  a hlavně, že se maltézáčci z České republiky mezi ostatními špičkovými psy neztratili a velice pěkně se prezentovali. Nakonec vše dobře dopadlo, zajistili náhradní díl do Octávie a my jsme večer  odjížděli domů. Musím poděkovat kamarádce Stáně a naší Šárce. S vystavováním nemají skoro žádné zkušenosti a s přípravou psů také moc ne, ale jejich pomoc byla k nezaplacení. Jen dvě klece s sebou, spoustu věcí, které vezete na výstavu a tři psy – hrůza. Starala jsem se vždy jen o Dendu, ale tohle byl masakr a ještě k tomu nervy. Tím více mě potěšily vaše gratulace, tentokráte opravdu zasloužené. Díky všem.